Potřebují české nadané děti podporovat? Nedělá se toho pro nadané již dost? Jsou ve srovnání se svými vrstevníky v zahraničí na špici nebo naopak zaostávají? A jak nadané vlastně poznáme, čím se liší od ostatních dětí?

 

Česká republika vychází na jedné straně v mezinárodních srovnávacích testech středoškoláků hůře, než dříve (PISA, TIMSS) [1], což vyvolává vrásky na čele lidí zodpovědných za český vzdělávací systém. Na druhé straně jsou čeští studenti úspěšní v mezinárodních vědomostních a projektových soutěžích. Například v soutěži EUSO (přírodovědná olympiáda zemí EU) získali čeští studenti dvakrát za sebou zlaté medaile a absolutní vítězství, letos získali medaile stříbrné. V roce 2011 také mimo jiné čeští studenti získali 1 stříbnou a 3 bronzové medaile na Mezinárodní matematické olympiádě, 4 bronzové na Mezinárodní biologické olympiádě, 3 stříbrné a 2 bronzové na Mezinárodní fyzikální olympiádě, 2 zlaté a jednu stříbrnou medaili z Mezinárodní chemické olympiády... [2] Mohli bychom pokračovat.

 

Neprojeví se tedy talent sám svojí výjimečností i mezi průměrnými nebo podprůměrnými spolužáky? A je tedy péče o nadané u nás v současnosti dostatečná, když dokáže produkovat světově konkurenceschopné studenty?

 

Pro nadané existuje řada aktivit. Jednou z nich jsou jmenované soutěže, které začínají v krajských, oblastních, nebo dokonce školních kolech. Ty byly, a jsou doposud nejdůležitější a nejrozšířenější aktivitou, kde se nadaní mohli ukázat a projevit. Z mezinárodních kol soutěží pak vyplynulo srovnání české špičky s evropskou či světovou. V souvislosti se změnami na školách (viz např. výsledky mezinárodní studie TIMSS 08) a trvalému podfinancování systému soutěží narůstá riziko, že systém vybudovaný v podmínkách jednotné školy na základě dobrovolnosti a nadšení učitelů nebude vyhovovat potřebám nadaných žáků a nakonec ani zaměstnavatelů, jako reprezentantů potřeb ekonomiky.
 

Existují však další aktivity soutěžního i nesoutěžního charakteru. (Talnet, Schola Ludus, Letní odborné soustředění mladých chemiků a biologů, soustředění pořádaná fakultami vysokých škol, korespondenční semináře, a další). Má ale takový mladý nadaný, nebo jeho rodič a učitel přehled o tom, co může absolvovat, jak může své nadání rozvíjet?

 

Aktivity, které jsou pro nadané vhodné, organizují různé subjekty od kroužku studentů přes neziskové organizace, krajské úřady, přímo řízené organizace krajů a ministerstva, školy, fakulty, vědecké a výzkumné instituce. Navíc na různé úrovni - od lokální až po celostátní a mezinárodní. Sestavit kompletní přehled nabídky vhodné například pro biology středoškolské úrovně není vůbec jednoduché.

 

Dalšími problematickými oblastmi, které zjistil výzkum provedený NIDM[3] v roce 2008[4], jsou dle různých skupin podílejících se na práci s nadanými, mimo jiné, samotná identifikace nadaných, nabídka aktivit zohledňující různé osobnosti, přístupy a učební styly nadaných a spolupráce se zaměstnavateli. I zpráva České školní inspekce ve zprávě Umí školy pracovat s nadanými žáky? tvrdí, že podle průzkumu Inspekce pouze 36% navštívených škol zcela zřetelně identifikovalo své nadané žáky a to ještě zejména v oblastech uměleckých.[5]

 

Tato fakta se promítla do Koncepce péče o mimořádně nadané děti a žáky pro období let 2009 - 2013, dokumentu schváleném MŠMT v roce 2009. Ten navrhuje: zkvalitnit proces diagnostiky dětí a žáků s nadáním ve školním a školském prostředí; zajistit podporu rozvoje nadání dětí a žáků v rámci formálního vzdělávání i ve volném čase; nabídnout pedagogickým pracovníkům přiměřenou podporu v jejich profesní přípravě na práci v oblasti vzdělávání nadaných (...); zprostředkovat veřejnosti dostatek informací o systému péče o nadané s využitím webových stránek MŠMT a příslušných přímo řízených organizací; realizovat výzkumy a rozvíjet mezinárodní spolupráci v oblasti péče o nadané.[6]

 

To jsou problémy spojené s vyhledáváním a s péčí o nadané u nás. Proč ale vůbec nadané vyhledávat, proč se jim speciálně věnovat?

 

Národní program rozvoje vzdělávání v České republice(Bílá kniha) z roku 2001 zdůrazňuje, že nadaných jedinců a jejich potenciálu je nutné využívat v maximální možné míře, zejména v kontextu malých států.[7]  Třebaže počet mimořádně nadaných jedinců se pohybuje podle Bílé knihy mezi 1-2%, je nutné jim věnovat pozornost, jelikož jejich tvůrčí potenciál má pro společnost zásadní význam. Zároveň však upozorňuje na to, že „ucelený systém péče o nadané však u nás doposud chybí." [8]

Již v současné době si svět uvědomuje, že bude brzy čelit globálním výzvám: například zajistit dostatečné zdroje energie, vyřešení nedostatku potravin, boj proti nemocem. Vyspělé země mají na zřeteli, že zejména pokud nemají nerostné bohatství, bude jejich prosperita záležet z podstané části na schopnosti inovací. Do systémů vyhledávání a péče o nadané věnují prostředky nejen vlády, ale podporují je i velké firmy. Například Maďarsko zajistilo pro svůj národní program na vyhledávání a podporu nadaných pro léta 2009 - 2011 2,4 milionů EUR a dalších 8,3 mil EUR pro organizace podporující nadané.[9] Podobné programy existují v Polsku nebo ve Velké Britanii.

 

U nás se iniciativy chopil NIDM, který připravil a realizuje projekt PERUN. Ten má položit základy systému pro vyhledávání a péči o nadané, po kterém volají zjištění jmenovaných průzkumů i dokumentů. Co tedy nový projekt přinese?

 

To nové, co PERUN zprostředkuje je nejprve informovanost o dostupných aktivitách pro žáky i pro učitele či rodiče mladých zájemců o přírodní vědy. Těmto cílovým skupinám by projekt  měl přinést nejprve KINO (komunikační, informační a poradenský systém pro nadané). Ten zpřehlední nabídku aktivit a dalších možností pro nadané a organizátory aktivit pro nadané včetně učebních a metodických textů, kurzů a dalších informací. Zapojena bude i poradna a možnost konzultace a diskuze ke zveřejněným informacím. Na KINO bude napojeno vzdělávací a kooperační internetové prostředí pro výuku, spolupráci a konzultaci nadaných i organizátorů aktivit pro nadané. Jeho součástí bude archiv a internetové úložiště vzdělávacích objektů - textů, pomůcek, modelů, návodů na aktivity a další.

 

Dále se počítá se vznikem několika regionálních středisek na podporu nadaných. Měla by být zaměřena na různé obory jako matematika, fyzika, chemie a jedno z center by mělo koordinovat i podporu různých odborných pracovišť pro Středoškolskou odbornou činnost. Tato pracoviště pak mohou poskytovat své přístrojové vybavení, experty a další zázemí pro práce studentů.

 

Novinkou bude soustava e-portfolií, která umožní vyhodnocování a další zkvalitňování nabídky i úrovně aktivit pro nadané žáky a využívání výsledků žáků pro jejich další rozvoj. Tento systém může motivovat i vstup zaměstnavatelů a alokaci dalších prostředků pro podporu nadaných. Nabízí totiž přehledné vyhodnocení aktivit a těch, kdo se na vzdělávání nadaných podílejí, podle předem zvolených kritérií. Pokud by tedy například kraj, nebo významný zaměstnavatel měl zájem na rozvoji určité profese, e-portfolia mu dají přehled, do které z nabízených aktivit by mohl investovat, nebo zda nesponzovorvat vznik aktivity nové.

 

Protože identifikace nadaných a péče o ně představuje v jistém ohledu práci s nejcennějšími zdroji, které máme, bude v rámci Expertního fóra PERUNU problematika nadaných řešena nejen z úzkého pohledu jednotlivých  oborů, nebo resortu školství. Podle konkrétních výstupů z různých aktivit PERUNU tedy vzniknou návrhy na systémové změny nikoli na úrovni obecných proklamací, ale dle zkušeností s nejlepší praxí u nás i v zahraničí.

 

Čím je projekt specifický?

 

Kromě nadaných přinese PERUN užitek všem aktérům systému péče o nadané (rodiče, školy, učitelé, VŠ, SVČ, OPŘO, NNO, KÚ, zaměstnavatelé).[10] Bude vytvořen informační systém o problematice vzdělávání nadaných, který zde dosud chybí. Jeho součástí budou inovativní nástroje pro vyhledávání aktivit, spolupracujících institucí,  možností poradenství a konzultací. Systém také umožní kontakt nejschopnějších žáků s jejich potenciálními zaměstnavateli. Nástroje na monitorování a hodnocení výsledků (žáků a studentů, institucí) a úspěšnosti aktivit budou využitelné též jako možné motivace či vodítka pro přidělování finančních prostředků nebo pro jiný způsob preference aktivit, regionu, aktéra atd.

 

Dalším specifikem je propojení národní a regionální úrovně oběma směry jak v rovině informační tak v oblasti uplatnění vlivu regionů v problematice vzdělávání nadaných. Inovativní je i integrace ostatních aktérů aktivních v regionu s potenciálním národním dosahem (zaměstnavatelé, regionální VŠ). Projekt by měl stimulovat i propojení školního a mimoškolního vzdělávání nadaných a zajistit tak jejich optimální působení a vzájemnou podporu.

 

Jako další nový prvek můžeme uvést kombinaci prezenčních a online metod vzdělávání podporované sítí regionálních center. Ta budou mimo jiné vytvářet a nabízet aktivity, navazovat spolupráci s dalšími aktéry na národní a regionální úrovni. Ojedinělý je i cíl zajistit širokou nabídku aktivit odpovídající potřebám nadaných i vzdělávání a metodickou podporu učitelům a pedagogickým pracovníkům s mládeží. Např. ve Velké Británii je pozornost primárně věnována přípravě učitelů nebo v USA jsou nabídky aktivit pro nadané omezeny na jednoho poskytovatele, např. univerzitu nebo na finanční podporu silné nadnárodní společnosti, např. IntelSEF.

 

Jaký je v tom všem ale konkrétní přínos pro nadaného, nebo pro toho, kdo si není svým nadáním jistý? Díky PERUNU najde dostatek příležitostí, dík kterým si bude moci zvolit svou vlastní cestu v systému vzdělávání. A to dle vlastních preferencí, učebního stylu, dostupnosti, časovým možnostem. Měl by respektovat různě rychlý rozvoj dovedností a schopností, rozličné motivace, potřebu komunikace a nabízet aktivity, které dovoluji prověřovat si schopnosti a rozvíjet dovednosti na mnoha stupních náročnosti včetně těch nejvyšších a to nejenom formou soutěží. Neméně důležité je nabízet vhodné způsoby uplatnění nadání v ekonomicky aktivním životě.

 

Krajské úřady, které volají po pravidlech, metodách a nástrojích, jež by jim umožnily optimálně rozdělovat finanční prostředky, získají návrh a ověření modelu, který jim toto umožní. Reálné a kvalitní nasměrování finanční podpory je i důležitou podmínkou pro udržitelné fungování takového systému.

 

Zaměstnavatelé budou přizváni k vytváření aktivit pro nadané a k tvorbě strategií jejich podpory v regionu, kde působí. To by firmám mělo umožnit motivovat nadané ke studiu těch oborů, které potřebují k rozvoji svých ekonomických aktivit.

 

PERUN není ojedinělou iniciativou NIDM. Kromě výzkumu k nalezení problematických míst v péči o nadané a organizaci některých celostátních soutěží a české účasti na mezinárodních kolech, spolupůsobí též na projektu Excelence.[11] Ten má přinést úspěšným řešitelům a jejich školám konkrétní finanční podporu.

 

PERUN chce přizvat ke spolupráci všechny, kterým osud mladých nadějí není lhostejný. Chce spolu s nimi hledat cestu, jak i v dobách rozpočtových škrtů podpořit právě ty, na jejichž schopnostech bude záviset konkurenceschopnost naší země v soutěži s ostatními zeměmi nejen z Evropy. Podpora nadaných a investice do jejich rozvoje je tedy něco, co se v budoucnu určitě vyplatí nám všem.

 

 

Více informací

Vojtěch Tutr, PR projektu

 

vojtech.tutr@nidm.cz

www.talentovani.cz