Číslo 2, ročník III., 2014

Editorial

Okno do zahraničí

Odborná sekce

Editorial

Vážené čtenářky a čtenáři,

máte před sebou další číslo časopisu, který vás opět zavede do světa nadání a nadaných. I tentokrát máme příležitost podívat se do nových, doposud nenavštívených oblastí.

Jsem velmi ráda, že se nám podařilo získat autorská práva k publikování zajímavé studie předního amerického psychologa a pedagoga, propagátora akceleračního modelu ve vzdělávání matematicky nadaných studentů, zakladatele Centra pro talentovanou mládež na Johns Hopkins University v Baltimore v USA, Juliana C. Stanleyho. Příspěvek, který se k Vám touto cestou dostává, nese název: Vyhledávání rozumově nadané mládeže a její podpora ve vzdělávání. Díky němu získáváme detailní poznatky o způsobu vyhledávání matematicky nadaných dětí i o výzkumu matematicky nadané mládeže v USA. Velmi Vám doporučuji celý článek k prostudování, pro současnou praxi v něm najdeme mnohé inspirující poznatky a postřehy. Osobně mě zaujaly myšlenky o samotném způsobu vyhledávání talentů, o technickém nadání i námět na zřízení tzv. longitudinálních pedagogických týmů. Co myslíte? Jsou všechny tyto myšlenky uplatnitelné i v naší praxi?

S dalším příspěvkem se vydáme do doposud (na této platformě) neodkryté oblasti sportovního nadání. Michal Vičar a Hana Válková se ve své přehledové studii  s názvem: Identifikace sportovního talentu u dětí, zaměřují na téma vyhledávání talentovaných sportovců. Vedou tedy čtenáře do oblasti, které se u nás i ve světě věnuje značná pozornost. Zamýšlejí se nad tím, jaké důležité aspekty a perspektivy je nutné a žádoucí zohledňovat při vyhledávání nadaných sportovců v dětském věku, detailně se věnují motoricko-vývojové a psychologické perspektivě. Jistě zaujmou zejména ty z vás, kteří se malým, či mladým sportovcům již přímo aktivně věnují.

Poslední příspěvek autorek Dany Juhové a Šárky Portešové s názvem: Vztah mýtů o vzdělávání nadaných k preferenci vzdělávacího opatření v pohledu učitelů, nás vede k tématu mýtů a nesprávných přesvědčení o nadaných dětech. Empirická studie se snaží zjistit, zda mají některá tato nesprávná přesvědčení učitelů o charakteristikách nadaných žáků také vliv na volbu způsobu vzdělávání nadaných žáků. Jedná se o závěry pilotního šetření, které zajímavé souvislosti již nyní naznačují.

Věřím, že Vám i toto číslo přinese náměty na další úvahy i podněty pro praktické kroky při práci s nadanými dětmi. Přeji Vám hodně úspěchů ve vaší snaze a připomínám, že další číslo vyjde v létě v roce 2015. Na Vaše příspěvky se těšíme do 30. 5. 2015.

                                                     Šárka Portešová

jménem redakční rady

Vyhledávání rozumově nadané mládeže a její podpora ve vzdělávání

Tento článek je úvahou o prvních čtrnácti letech (1971-1985) výzkumu matematicky nadané mládeže (Study of Mathematically Precocious Youth – SMPY ) na Univerzitě Johna Hopkinse a o rozšiřování jeho vlivu po celých Spojených státech. V jeho průběhu bylo identifikováno, dále sledováno a podpořeno mnoho mladých lidí s mimořádně dobrým matematickým úsudkem.

Vztah mýtů o vzdělávání nadaných k preferenci vzdělávacího opatření v pohledu učitelů

Cílem výzkumu bylo zjistit, jaký vliv mají mýty o nadaných žácích na postoj učitelů ke způsobu vzdělávání těchto žáků. Souboru 434 učitelů (366 žen) byly administrovány vybrané položky dotazníku Průzkum postojů a vnímání nadání (Bain, Choate & Bliss, 2006), které mapují nejfrekventovanější mýty týkající se podstaty nadání, sociálních a emocionálních charakteristik nadaných a jejich vzdělávání. Výsledky naznačují souvislost mezi percepcí nadaných v kontextu dichotomie adaptace/maladaptace a preferencí vzdělávání formou integrace/segregace a nevyhraněného/pozitivního postoje k akceleraci. Zjišťování postojů učitelů ke vzdělávání nadaných by podle autorek studie mělo předcházet jejich aktivnímu zapojení do vzdělávání této populace žáků.

Identifikace sportovního talentu u dětí

Článek zabývající se identifikací sportovního talentu u dětí vychází z publikace Sportovní talent – psychologická perspektiva (Vičar, Válková & Protic, 2014). Autoři popisují vědecký přístup k jeho identifikaci: tvorba modelu budoucího sportovce, identifikace kritéria výkonu, jádro výkonu či sportogram. Na sportovní talent nahlížejí jako na dynamický fenomén a rozebírají jednotlivé perspektivy, ze kterých lze k identifikaci sportovního talentu přistupovat, a to biologickou, motoricko-výkonovou, či psychologickou. Zdůrazňuje se úloha psychiky jako nezbytného komponentu talentu pro jeho identifikaci i rozvoj. V závěru jsou uvedené klíčové poznámky, jak by identifikace sportovního talentu u dětí měla probíhat. Autoři konstatují, že identifikace by vzhledem k nepřesnosti současných metod měla sloužit spíše k východisku pro rozvoj schopností, než jako nástroj k selekci.